Web IoT.cz

Internet of Things (IoT)
Home page

VIP patron: Geostezka.cz

Internet of Things (IoT) - Internet věcí

Aktualizace: 2018-09

Stav zavádění tzv. IoT v r. 2017

>>> "Smart" mobily a televize, Hbb TV, PDA, komunikátory; SmartPaper ("papír"); "Smart" domácnost i kancelář; Internet of Things (Internet věcí); komunikace M2M (Machine to Machine, stroj se strojem), Web of Things (Web věcí), Big Data (Velká data, správa a zpracování dat); 4. Průmyslová revoluce; Industry 4.0 (Průmysl 4.0)

Úvod najdete na webu BestSmarts.eu - odsud sem povede odkaz.

Internet of Things, zkráceně IoT, česky Internet věcí, znamená zjednodušeně řečeno to, že různá zařízení a spotřebiče si mezi sebou, pokud možno bezdrátově, vyměňují informace skrze internet.

Nečiní to z dlouhé chvíle, jak jsem již uvedl při jiné příležitosti, ale jsou tak zkonstruovány, aby se tím zvyšovala jejich užitná hodnota pro člověka. Pro účely této stránky sice budu "předstírat", že jde o komunikaci různých "mašinek" zejména v domácnostech, ale jejich využití je perspektivní úplně stejně i v průmyslové výrobě.

Počáteční spojitost s průmyslovou výrobou lze vystopovat hned v několika pojmech: Industry 4.0 - Industrie 4.0 - Čtvrtá průmyslová revoluce - Práce 4.0

V oblasti průmyslu mají podobné využití také systémy M2M (Machine to Machine), neboli Stroj se strojem, k tomu si pak něco budete moci přečíst kliknutím na příslušný odkaz dole na stránce. IoT a M2M mají hodně společného, ale o zcela totožné věci nejde...

Komunikaci pro IoT zajišťuje veřejná internetová síť (je nutné mít přiřazenu ke každému zařízení vlastní IP adresu), propojující zdrojová data z těchto zařízení s centrálním úložištěm dat, zvané cloud.

Data jsou tak kdykoliv centrálně k dispozici ke zpracování softwarem a aplikacemi, které již bývají v podniku využívány, bez potřeby dalších nákladů za speciální aplikace, nutné u M2M.

Jasně, přenos dat průmyslového charakteru by se nekonal veřejně přes internet jen tak lážo plážo, existují tzv. virtuální privátní sítě, zkráceně VPN, které si s tím už umí poradit, aby kdejaký pan Čmuchal od konkurenční firmy přišel zkrátka. Skvělá budoucnost tedy asi čeká také na odvětví, zvané průmyslová špionáž.

Systém IoT ke své činnosti nepotřebuje žádný drahý komunikační modul, ani speciální aplikace, (jako u M2M), stačí nějaké čidlo, termostat, senzor, či indikátor. Umožňuje proto rychlejší a pružnější reagování na případné změny, úpravy a další rozšiřování celého systému, je mnohem universálnější, a tedy i levnější.

IoT vsadil zejména na dokonalejší propojení se softwarem, které ho činí atraktivnější pro širší okruh uživatelů, a to nejen v rámci jednoho podniku, ale také mezi pobočnými závody v rámci celé republiky, ale i celoevropsky, až celosvětově. Kancelářský Excel v tomto směru "exceluje", s ním se dá "vybláznit" opravdu fest...

Nashromážděná data pak je možné prezentovat příslušnou klientskou aplikací prakticky kdekoliv, včetně možnosti zobrazení na mobilních zařízeních. Výstupy dat jsou tedy užitečné nejen v jediném středisku údržby někde na provoze (jako u M2M), ale také manažerům na vyšších úrovních, kteří mají smartphony již skoro jako rodné bratry.

Možnosti využití IoT jsou v několika rovinách:

Pouhé jednorázové navázání kontaktu s nějakým čidlem (nebo štítkem) a následné předání předem dané informace, nebo předem definované akce, pokud se k tomuto čidlu (nebo štítku) na předem danou vzdálenost přiblíží např. konkrétní indikátor (nebo čtečka).

Trvalé propojení věcí a jejich vzájemná neustálá "spolupráce" dává využití IoT ještě větší možnosti. Přístroje spolu komunikují "jak je napadne", t.j. průběžně, podle aktuální potřeby něco řešit, nebo na něco reagovat apod.

Trvale propojená dvě zařízení ale mohou mít i jen ten úkol, že v určitých intervalech pouze odešlou kontrolní, nebo servisní informaci o stavu zařízení, o teplotě apod.

Vyřádit se třeba lze ve spojení s indikátory přiblížení (tzv. majáčky, angl. beacons), které nacházejí stále větší uplatnění již nyní např. v oblasti marketingu, v obchodních domech, v muzeích, informačních střediscích apod.

Po přiblížení se návštěvníka na určenou vzdálenost k informačnímu panelu, nebo regálu, se spustí informace v podobě textu, prezentace, nebo videa. Možností je spousta, svým způsobem nekonečně mnoho.

xxx

Monitoring a vyhodnocování kde čeho, různých spotřebičů a zařízení, ale už také života samotných lidí. Bacha! Zabezpečovací monitoring, chránící před zloději, to je ještě přijatelná varianta. Monitorování kojenců? No, budiž, pokud někomu nevadí, že jejich zdraví zvýšenou měrou ovlivňuje tzv. elektrosmog a podobná jiná "záření"...

Až takoví nezodpovědní rodiče budou staří a budou potřebovat, aby se o ně ty děti postaraly, tak ty jejich padesátileté "děti" se o ně starat nezvládnou, protože vliv elektromagnetického záření se samozřejmě projevuje až po delší době působení a oni budou mít velké starosti už jen sami se sebou... I co... Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Můžete si pro jistotu přečíst, jak se chránit před elektromagnetickým zářením.

Takové sledování dospělých ve spánku, kdy na základě vyhodnocených hodnot se eventuálně provede nějaká akce, tam už to je na pováženou a začíná to tak nějak "smrdět" špehováním, protože zatím neexistuje záruka, že se na takový systém nenapojí někdo nepovolaný. A "škůdců", případně jen vtipálků, je všude dost.

Jaká akce? Dejme tomu, že "zdravotní" náramek uprostřed noci usoudí, že spící občan EU docílil ve střevě maximální vnitřní přetlak, spustí se tedy automaticky ventilátor ☺ a pro jistotu se rozsvítí i světlo na chodbě a na WC, kdyby snad došlo k nejhoršímu a jeho "svěrač" povolil... ☺ Nyní to je možná k zasmání, ale stále častěji se objeví vtíravé myšlenky typu "kam až to zajde?".

Zajímavý také může být aspekt sociálně právní pro používání těch náramků. Včasné varování o blížícím se infarktu je celkem fajn, existuje ale také pojem "smrt strachy". Je také diskutabilní, zda bude platit životní pojistka, uzavřená "za 5 minut dvanáct", apod. Příkladů a nejasností je a bude jistě dostatek.

xxx

Ono "samo" již funguje spousta věcí, jenže, vzhledem ke geniálnosti výrobců, kdy každý vyvíjí jiný standard, je nějaké centrální sjednocení v jediný superstandard, dosti obtížné, až nemožné, rozjezd IoT a M2M jsou proto stále ještě příliš nesmělé, natož v ČR.

Nepřehlédnutelné jsou faktory, nazvané soukromí a bezpečnost informací, již prý se třeba "provalil" průšvih s odposlechem skrze "ploché" televizory, jenže to jsou jistě teprve počátky. Špehování a odposlechy domácností a pracovišť, to nastane s dosti velkou pravděpodobností, ať za nimi bude kdokoliv: hacker v teplákách, nebo hezoun v košili a s kravatou, je stále jen nežádoucí slídil...

Bezpečnost přenášených dat je zatím diskutabilní, jen pár desítek procent koncových zařízení zvládá jejich šifrování před bezdrátovým předáním např. do smartphonu. Zda je nešifrované bezdrátové spojení pro Vás dostatečně bezpečné, si musíte stanovit sami. Zelenou budou mít jistě také různé antiviry a "rušičky", třeba GSM signálu a podobná zařízení.

„Internet věcí“ - Internet of Things (IoT), eventuálně M2M - směr vývoje a konečná vize jsou jasné, ne však cesta k jejich dosažení. Zbývá řešit spousta záludností, od zajištění dostatečně dlouhé napájecí kapacity baterií, již zmíněné bezpečnosti přenášených dat, až po "uživatelsky přívětivé" možnosti zadávání úkolů a příkazů těmto zařízením: nejlépe hlasovými povely, nebo gesty rukou, případně celého těla.

Větší výdrž baterií např. zajišťuje svojí nízkou spotřebou bezdrátová technologie Bluetooth Low Energy (Bluetooth LE, BLE), která tak umožňuje miniaturním modulům spolu komunikovat i bez použití vodičů. Při použití šifrování je ale potřeba zajistit vyšší výkony obou komunikujících zařízení, což přináší potřebu současné "blbé" baterie a zdroje nahradit nějakými "chytřejšími", anýbrž "smart"...

Klídek, už se na tom jistě pracuje...

Bohužel, jako obvykle, nedá se předpokládat, že nastane láskyplná spolupráce všech se všemi, anýbrž A2A ☺, takže bude existovat vícero technologií a systémů, a když nic jiného, tak jeden výrobce bude mít alespoň třeba nějaký závit jiný, než výrobce "přespolní".

Vlaštovkami nových (že by snad lepších?) časů u nás jsou firmy T-Mobile a České Radiokomunikace, které speciální sítě pro IoT / M2M již nějaký ten čas vytvářejí a testují, ovšem právě každá na bázi jiné technologie. Zovou se LoRa a SIGFOX.

A víte co? Podívejte se na pár příkladů na webu Živě.cz

Pokud v tom nyní konečně máte dostatečně jasno a alespoň tušíte, o co vůbec jde, tak připomenu, že ono to vůbec zase tak jednoduché a jednoznačně definovatelné není. Klidně napište, připomínky, názory, poznatky, informace, no nestyďte se a dejte vědět.

Jedině dialog je hybnou silou pokroku, třídí myšlenky a zpřesňuje názory. Já tady zatím stále jen vedu monolog, takže moje myšlenky a názory znáte, třeba se mýlím... Možná jsou mylné i moje představy o následujícím tématu, jakým je komunikace

Machine to Machine (M2M) - Stroj se strojem ("průmyslový" IoT)

Zajímavý nadpis, není liž pravda? Obávám se, že by mne zde mohlo napadnout něco v tom smyslu, že také existují pojmy holky s holkama, nebo kluci s klukama, případně... Jo, tak to bych sem ale raději netahal už vůbec ☺, tak raději přejděte šupky dupky na web euroindustry4.eu, kde se o M2M dočtete více.

Web of Things (WoT) - Web věcí

Na závěr ještě informuji, že on existuje i tzv. Web of Things (WoT), neboli Web věcí... ☺ Dáchněte si, projděte se třeba venku, vím, probíraná témata jsou náročná, nemají ale nožičky, a tudíž Vám neutečou.

Pojem Web věcí je relativně nový, zda je potřeba ho nějak vůbec odlišovat, nechám na Vás, případně na dalším vývoji událostí. Třeba to bude jen vinou špatného překladu "obyčejné" M2M, co já vím. Princip je následovný:

Výrobce nějakého "čidla" k němu přidá tzv. API rozhraní, což je zkratka pro Application Programming Interface, v překladu rozhraní pro programování aplikací, pomoci kterého je možné všechny části a vstupy nějakého systému sladit do jednotného výstupu, zobrazitelného na webu.

Chápete to? Já sice úplně ne ☺, ale co, já osobně (tímto webem) vše kolem toho vlastně jenom řídím, organizuji a činím přehlednějším Vám ostatním...

Zdroj informací: Lupa.cz

No, prostě, záležitost API je natolik rozsáhlá, že se mi k tomu něco kloudného formulovat nyní nechce, a tak pro ni prozatím vyčlením jen maličko místa a budu se zatím raději věnovat hlavnímu tématu, t.j. Web věcí.

Tak speciální téma si samozřejmě vyžaduje "indi vindi" přístup, přejděte tedy prosím na web BestSmarts.eu, a tam se o tématu Web of Things (WoT) / Web věcí (tudíž asi zkratka WV), trošku poučte.

Big Data - Velká data

Stranou zájmu nelze ponechat otázku množství takto přenášených dat. Již nyní existuje oficiální pojem Big Data, neboli Velká data. Pokud, dejme tomu, zabezpečovací zařízení jednou ročně "sejme" i sousedovic kocoura a spustí se planý poplach, půjde stále spíše jen o "srandu" a nikdo se o to moc zajímat nebude. Možná, že jako senzaci to otiskne nějaký "bulvár".

Pokud ale takové zařízení bude v pravidelných desetiminutových intervalech posílat zprávu, že "zatím ani kocour, ani případný zloděj, nebyli zaznamenáni", elektronické systémy by mohly po nějakém čase začít kolabovat a nebylo by to zcela určitě smíchy.

Již nyní existuje ohromné množství přenášených dat, a to jsou zmiňované IoT a M2M teprve v plenkách. Odpovídajícím způsobem se kolem tohoto začínajícího problému proto začíná rozvíjet i diskuse, téma správa a zpracování dat dokonce přetřásají už celé konference, takže zcela okrajová záležitost to asi opravdu nebude.

Pokud navštívíte stránku
Personalizace, customizace, adaptabilita produktů, výrobků a nabízených služeb, dozvíte se k tomu další vztahy a souvislosti.

Ona ta Big data (Velká data), pokud se použije speciální software, dokáží z již nyní nashromážděných dat poskytnout kdejakou zajímavou informaci, na jejich zpracování dokonce vznikají celá oddělení, možná už i celé firmy...

Pro zájemce: prodej domén EU a CZ.

Návrat zpět nahoru.